• Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /
  • Centrum Nového Žižkova, Praha

    Centrum Nového Žižkova, Praha

    1 /

Centrum Nového Žižkova, Praha
2018 – 2019, kombinovaná soutěž 

ve spolupráci s Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, Berlín
team: Karolína Bajgarová, Jonas Houba, Jan Kozák, Karolína Langnerová, Tereza Melková, Thomas Müller, Filip Musálek, Petr Pelčák, Ivan Reimann, Richard Sukač, David Vahala
zadavatel: Central Group a.s.

Otázka způsobu zástavby Olšanské ulice je otázkou, zda dezurbanizovanému území na hranici historických čtvrtí dát městskou tvář a tak splétat texturu města či naopak zde množit sestavu různorodých sebestředných forem. První možnost pokládáme za správnou a to také proto, že území má velký potenciál kvalitativní přeměny, neboť urbanizovány budou též navazující plochy nádraží. Městský charakter zástavby přinese nejvyšší obytnou kvalitu bytům, souboru i městu, které nebudou od sebe izolovány, ale budou se navzájem posilovat. Městské bloky otevíráme ke slunci a zeleni. Věž je bránou lokality, je jejím znakem, má nezastíněné výhledy a sama nestíní jiným. Obytnost prostředí jako celku je základním tématem návrhu. Ten je jednoduchý a pevný, aby byl flexibilní v průběhu projektování a zároveň obstál v místě, které musí proměnit i v čase, který zase bude proměňovat ho. A také aby vytvořil celek složený z jednotlivých domů.

Máme za to, že šance na posunutí hranice městské textury a tedy městského prostředí východně za hranice dělnické čtvrti Žižkov stále existuje. Vychází rovněž z pozice Olšanských hřbitovů, jejichž urbanizačního potenciálu jako významného prvku města i městské krajiny návrh využívá. Vytváří tři městské bloky podél ulice Olšanské, z nichž dva se otevírají za sluncem do parku hřbitovů. Jejich historická vegetace tak přináší jinde stěží dostupnou kvalitu obytného prostředí, které je sdíleno podstatným množstvím bytů hledících do k jihu se rozevírajících zahradních dvorů.

Parky těchto obytných dvorů jsou vyhrazené obyvatelům domů, které je vymezují, zatímco centrálním veřejným prostorem obytného souboru je náměstí tvořící jádro středního bloku a celého urbanizovaného území. Z něj a z ulic po obvodu území (Jana Želivského, Olšanské a nové na západní hranici území) jsou vstupy do všech domů. Jejich výška navazuje na tu historickou okolní, čili je v základním objemu 6 podlaží (+2 ustoupená) a vytváří tak městskou strukturu zástavby.

Obytná věž v jihovýchodním rohu obytného souboru při ulici Želivského je umístěna na významném bodě topografie území. Tvoří jeho bránu z jihu a východu, čili ze směru Olšanských hřbitovů, jejichž volnou plochu vymezuje hranou své vertikály podobně jako budova Strojimportu na Vinohradské třídě na jejich opačné, jižní straně. Pozice hřbitovního parku ve městě je tak flankována dvojicí výškových staveb. Současně tato obytná věž, která nahrazuje tu nynější, radiokomunikační, určuje novou obytnou čtvrť v panoramatu města. Aby lépe sehrála roli výjimečné městské vertikály oddělující obytné území od hřbitovů a současně vytvářející motiv jeho brány, je věž vysunuta do nezastavěného pásu podél ulice J. Želivského, kterému dává městský charakter parkového náměstí, jehož čelo svojí pozicí tvoří. Toto umístění odpovídá návrhu metropolitního plánu, do jehož platnosti postupná realizace souboru po etapách absorbovatelných realitním trhem časově vstoupí. Pozici věže však lze v případě nutnosti zasunout západním směrem do uliční fronty tak, aby byla umístěna mimo plochu ZMK současného územního plánu.

Byty v této věži budou atraktivní díky svým výhledům na město. Avšak základní myšlenkou návrhu je zajistit atraktivitu všem bytům, celému obytnému souboru a to vytvořením obytného městského charakteru území. Formu zastavění proto určují veřejné prostory, jejich pozice a urbanistická typologie. Návrh tedy užívá tradiční typologické prvky a situace – ulici, náměstí, park, dvůr, nárožní dominantu atd., čímž vzniká městská hustota prostorových zážitků a nabídek při zachování srozumitelnosti a orientace. Na tomto nakládání s veřejnými prostory a na určení jejich charakteru a kvality závisí obytnost prostředí. A ta je zásadní kvalitou sdílenou všemi obyvateli území a současně celým městem, protože právě takto vytvořená městskost území mění charakter dosud dezurbanizovaného prostředí.

Aby v něm sehrál tuto aktivní roli, užívá návrh jeho velké formy, avšak modeluje je do měřítka městské zástavby traktováním bloků analogicky k šířce domů uliční fronty. Tím zástavba získává živost a současně si tak vytváří vlastní, jednotný charakter, aby obstála v sousedství svých velkých a nekontextuálních sousedů.

Vlastní kontextuálnost, tedy souvislost s tradičním městem, návrh posiluje otevřeným obchodním paterem ve frontě ulic (Olšanská, Jana Želivského) a již zmíněnými veřejnými prostory: centrálním dvorem – náměstím, dvěma obytnými parkovými vnitrobloky a lineárním parkem na „otevřené“ straně zástavby, na jihu. Tento park vytváří rovněž zázemí mateřské školce na jihozápadním nároží souboru a svojí vegetací propojuje Olšanskou ulici se zelení hřbitovů (podél nich je parkem rovněž vedena cyklotrasa pokračující dále na východ v linii železničních/tramvajových kolejí). Parkové náměstí spojující sousedící zastavěná území a tak utvářející charakter lokality je navrženo na křižovatce ulic Olšanská a Jana Želivského. Navazuje na fragment zeleně na její severní straně a proměňuje křižovatku na městský veřejný prostor. Ten je vytvořený ustoupením uliční fronty a je ukončený vertikálou věžového domu. Navržené veřejné prostory a jejich charakter jsou pro urbanizaci a kvalitu obytnosti území důležité stejně jako stavby.

Ty svým řešením odpovídají programu zadání. Jak velikostí a skladbou bytů vč. loggií, teras a balkonů a jejich technického vybavení (větrání, rekuperace atd.), tak řešením konstrukčním, jeho modulací či řešením fasád a jejich povrchů. Požadavky parkování jsou naplněny ve dvou podzemních podlažích, ze kterých je přístupný také objekt Cetinu. Podzemní parkovací podlaží na jižní hraně vystupují ve svažitém terénu přibližně metr nad jeho niveletu, takže vymezují uzavřený prostor obytných zahradních dvorů a současně zajišťují požadovanou výšku okenního parapetu bytům ve zvýšeném přízemí. Naprostá většina bytů v bloku podél Olšanské ulice má okna rovněž do klidného a slunného dvora, takže nejsou orientovány výlučně na sever k hlučné komunikaci. Obytnost a charakter vytvořeného místa spolu přímo souvisí.