Holešovice-Bubny-Zátory, Praha
2018 – 2020

ve spolupráci s Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, Berlin

Skutečnost, že plocha nádraží je nezastavěná a že hranice sousedících městských částí musí být nově zformovány, nabízí možnost znovu definovat jejich vzájemný vztah. Velká plocha brownfieldu není jen budoucí stavební plochou, ale také cenným městským prostorem, který může lokalizovat celé území v kontextu města a současně zhodnotit přilehlé oblasti. To za předpokladu, že bude koncipován tak, aby nabízel kvality, které sousedním lokalitám chybí, že se tyto lokality k tomuto veřejnému prostoru budou orientovat a že bude vnímán nejen v kontextu svého bezprostředního okolí, ale také ve vztahu k celému městu.

Historické čtvrtě Letná-Bubny a Holešovice se odklánějí od bývalého nádraží, které se nachází na jejich okraji. Je důležité, aby se obě městské části orientovaly k sobě navzájem místo toho, aby se od sebe odvracely. Proto je nutné dovést blokovou strukturu čtvrti Letná-Bubny až k dráze. Vedení tranzitní dopravy zde musí být co nejvíce omezeno, aby nebyly vytvořeny dopravní bariéry mezi stávajícími a novými bloky.

Oblast kolem stanice Bubny s přilehlou novou zástavbou na konci Hlávkova mostu má v kontextu Prahy prominentní polohu na nábřeží Vltavy s výbornou dopravní obslužností. Může být využita jako vedlejší centrum pro čtvrť Letná-Bubny a současně jako jedno z urbánně významných míst Prahy. K tomu je bezpodmínečně nutné nově koncipovat předmostí s jeho dopravními systémy.

Doprava přicházející přes most severojižní magistrálou bude svedena ke břehu a dále vedena Argentinskou ulicí. Tramvaj bude umístěna v úrovni nivelety města – tedy v ulicích – a nikoli zakopána do tunelů a ramp jako dnes. V důsledku odstranění dopravních ramp a tunelů může být na předmostí vytvořen kvalitní městský prostor. Je to situace, srovnatelná s předmostími jiných pražských mostů: náměstí s důležitými veřejnými budovami, které definují městský prostor a zároveň zůstávají rozpoznatelné jako solitéry s mimořádným významem. Vedle městského paláce Elektrických podniků by se mohlo jednat o novou radnici Prahy 7 a koncertní síň.

Stejně tak jako Letná-Bubny by měla být čtvrť Holešovice doplněna jasným prostorovým ukončením směrem k dopravním trasám. Přitom je důležité, aby zástavba východně od dráhy na bývalém železničním nádraží byla částí Holešovic a aby se tato zástavba neorientovala svými prominentními budovami dovnitř území, ale naopak se obracela k okolnímu městu. Předpokladem toho je, že hranice čtvrtí Bubny a Holešovice nebude koncipována a vnímána jako dopravní koridor, ale jako kvalitní městský prostor s mimořádným významem. Hranice totiž není jenom něco, co různá území od sebe odděluje, nýbrž může dané lokality s různým charakterem spojovat.

Důležitá dopravní spojení jsou denně užívána desítkami tisíc lidí, kterým nabízejí jiné perspektivy a pohledy na město a umožňují vnímat širší městské vazby. Je proto nezbytné dopravu koncipovat tak, aby vnímání města umožňovala. Z tohoto důvodu je navržen na východ od železnice velký městský park, který by byl místem setkání obou čtvrtí a jejich obyvatel a který umožňuje pohled na panorama okolní zástavby. Namísto hranice definované dopravou vzniká nový veřejný prostor, který přináší prospěch nejen přilehlé zástavbě, ale celému okolnímu městu. Od železnice se otevírá pohled na západní frontu fasád nové čtvrti. Park rovněž vytváří dostatečnou vzdálenost mezi dopravou a zástavbou.

Teprve východní hranice parku, která je navržena jako souvislá fronta, dává čtvrti Holešovice vnímatelnou tvář směrem k centru Prahy a budovám prominentní adresu. Geometrie parku není definována pouze dopravními liniemi, ale tvoří rovné čelo blokové zástavby hledící do parku. Bloková struktura za ním pokračuje v uliční síti Holešovic a přejímá stávající výškovou hladinu. Fronta fasád k parku je potom vyšší, resp. důležité nároží a budovy jsou výškově akcentovány. Podél východní fronty budov hledících k parku vzniká v severojižním směru důležitá spojnice mezi železničními stanicemi (vč. metra) Bubny a Holešovice, která zlepšuje orientaci uvnitř města a umocňuje působení parku. Tato spojnice je navržena jako promenáda podél parku. Pro prostorové a funkční spojení čtvrtí Bubny a Holešovice je důležitá polarita subcenter obou nádraží, proto je podobně jako u nádraží Bubny území nádraží Holešovice koncipováno jako charakteristický celek s náměstím, které působí jako lokální centrum.

Administrativní budovy kolem náměstí jsou výškově akcentovány a spolu se svým komerčním parterem tvoří těžiště zástavby této lokality. Výškové budovy zapadají z pohledu od města do krajinného reliéfu strmých skal na druhé straně řeky. Realizace okolí nádraží je spojena s přestavbou stávající dopravní infrastruktury.

Dnes dopravními koridory od okolí zcela odříznutý trojúhelníkový brownfield bývalé elektrárny bude prostorově spojen se Stromovkou a výstavištěm pod novými mosty Kralupské tratě a východním směrem se Zátory snížením terénu na úroveň Partyzánské ulice. Jeho centrem bude náměstí se secesní budovou elektrárny. Nepravidelný tvar území umožní zástavbu hybridními polootevřenými bloky, jejichž půdorysné měřítko a osnova vychází z urbánní mřížky dolní Letné.

Navržená nová část města o ploše 110 ha je pro 25 tisíc obyvatel a přináší podobný počet pracovních míst.