• Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /
  • Špitálka, Brno

    Špitálka, Brno

    1 /

Špitálka, Brno
2019, veřejná soutěž, 2. cena

team: Jakub Czapek, Petra Fialová, Karolína Langnerová, Filip Musálek,  Petr Pelčák, David Vahala
zadavatel: Statutární město Brno

Anotace
Programem je město. Tedy zacházení s veřejnými prostory a určení jejich charakteru a kvality. A na tom závislá obytnost prostředí. Jednoduchá strategie: práce s urbanistickou typologií, čili se srozumitelnými typy městských prostorů. Propojujeme v minulosti založené fragmenty zástavby v celek městské čtvrti. Tu napojujeme na okolní město ulicemi navazujícími na ty existující na hranicích území. Nové a staré je sjednoceno měřítkem zástavby.
Architektonicky artikulujeme všechny situace a tak vytváříme místa, která zase vytváří městskou atmosféru. Návrh je konkrétní a v určitých aspektech je ideálním obrazem možného města, ale je současně flexibilní: každé konkrétní řešení a jeho forma má alternativu a počítá s postupnou realizací a v čase se otevírajícími možnostmi vytvoření kompaktního města.

Koncepce
Návrh užívá tradiční urbanistické typologické prvky a situace a řadí je v urbánní textuře. Vzniká tak městská hustota prostorových zážitků i nabídek. Typologická srozumitelnost a urbanistická kompaktnost přináší území snadnou orientaci, bezpečí a ekonomické užívání. Veškeré stavební plochy jsou smíšené, lze v nich umístit bydlení a současně všechny funkce bydlení nerušící. Komerční parter bude především v živých ulicích, na náměstích a na nárožích. Podstatnou součástí koncepce lokality je vegetace. Nábřeží, náměstí a parky nejsou „zelení“, ale konkrétními, praktickými i poetickými prostory.

Urbánní textura území
Urbanistická struktura nové čtvrti je založena městskými bloky obvyklé velikosti, avšak často nepravidelného tvaru. To proto, že uliční síť vychází ze stávajících, často nedokončených ulic, propojuje fragmenty městské zástavby, navazuje na trasování ulic v sousedícím území a tak dezurbanizované území brownfieldů napojuje na okolní město. Vytvoření provázané textury města napojením nových ulic na existující na hranicích řešeného území je důležitým aspektem návrhu. Tím je také provázání staré a nové zástavby: měřítko a velikost nových uličních front navazuje na ty existující. Dalším principem je strukturování zástavby dle majetkové mapy. Tedy umístění ulic či veřejných prostorů na liniích majetkových hranic tak, aby ulice vytvářely přirozený dělící prostor neomezující možnosti developmentu jednotlivých částí území.

Urbanismus a jeho určující prvky: hlavní náměstí, nábřeží, centrální park, tovární náhon
Nová městská čtvrť Špitálka je po svém obvodu ulicemi (a mosty) napojena na uliční síť okolního města. Urbanistická struktura čtvrti je utvářena veřejnými prostory, ulicemi, náměstími a piazzettami. Středem čtvrti je jednak centrální park v místě dnešní železniční trati, jednak centrální náměstí, v jehož ploše se nachází historická budova městské teplárny. (Po výstavbě moderního tepelného zdroje vč. administrativní budovy ve volné ploše v sousedství teplárenské haly budou její přístavby odstraněny a budově navrácena její forma z roku 1930.) Ta je využita jako muzeum brněnského průmyslu či jako komunitní a volnočasové centrum. Mimořádným krajinným prvkem území je řeka Svitava, ke které se zástavba čtvrti otevírá. Vyšší bodové obytné budovy na nábřeží zviditelňují polohu řeky v obraze města. Dalším výjimečným prvkem čtvrti je tovární náhon, který svými křivkami diagonálně prochází územím. Území bezprostředně sousedící s jeho korytem má specifický charakter. Pěší linie podél náhonu procházející dvory bývalých továren s nově využívanými industriálními objekty je atraktivním „alternativním“ urbanistickým prostorem města, který dává čtvrti osobitý charakter a atraktivitu.

Nová městská třída a dopravní spojení sever – jih
Třída je živou městskou ulicí s obchodním parterem zajišťující chybějící dopravní obsluhu území, ve které je vedena MHD (E-bus, T-bus). Její profil se skládá z dvoupruhové vozovky doplněné cyklopruhy, oboustranným podélným parkováním s alejí stromů a vsaky a širokými chodníky. Počet jízdních pruhů je redukován nejenom proto, že čtyřpruhovou vozovku nelze územím provést bez brutálních demolic historické stavební substance města, nýbrž také proto, že významnou část dopravní práce v severojižním směru přebírá nově navržená ulice v lepší pozici pro dělení dopravní zátěže. Je trasována v linii ulice Masné a severní přímé části ulice Cejl. Vytváří tedy propojení olomoucké (Zvonařka) a bratislavské (Dornych) radiály na jihu s ulicí Cejl resp. územím Nové Zbrojovky a Starou osadou (skrze nový most v ose ulice Šámalovy), tedy s VMO v úseku Tomkova náměstí – Vinohrady na severu. V této pro severojižní propojení města dopravně důležité nové ulici je rovněž vedena MHD (E-bus).

Koliště / Okružní třída
Plánované zrušení železniční tratě umožní nahradit těžký most přes Koliště lehkou pěší a cyklistickou lávkou a tedy vyrovnat niveletu vozovky do původní úrovně a tak znovu na Okružní třídu napojit východní segment města (vždy na pravá odbočení). Dopravní profil Koliště může být zúžen, opěrná zeď nahrazena komerčním parterem, tedy frontou obchodů tvořících uliční čelo garážím skrytým v náspu bývalého nádraží.

Sociální a společenská udržitelnost
Sociální a společenskou udržitelnost čtvrti zajišťuje návrh města krátkých vzdáleností i dobrá dostupnost hromadnou dopravou. Současně rovněž směs druhů bytů i druhů městských veřejných prostorů, pracovní příležitosti, umístění komunitního centra a škol v těžišti čtvrti, výrazné přírodní prvky v území – řeka, nábřeží, centrální park. Důležitými prvky území jsou revitalizované historické průmyslové objekty, které zejména v pruhu podél továrního náhonu prochází „organicky“ územím a tvoří atraktivní prvek urbánní prostor s nabízející se možností „alternativního“ využití a velkého socializačního potenciálu.

Otevírání území (etapizace)
Návrh předpokládá dlouhodobou a postupnou realizaci městské struktury závislou na postupném uvolňování a zastavování brownfieldů. Předpokládá výstavbu nového špičkového zdroje tepla, analogicky k modernizaci tepláren v jiných městech. A dále přeměnu hypermarketu Albert, motivovanou mimo jiné ekonomicky (Parkování lze řešit efektivněji než na rozlehlém povrchovém parkovišti.). Také předpokládá plánované zrušení železniční tratě. Současně však žádný z těchto předpokladů revitalizaci území nepodmiňuje, např. situace kolem hypermarketu vč. komunikací a mostu přes Svitavu má alternativu i při zachování povrchového parkoviště. Lze předpokládat, že ohniska rozvoje území budou zažíhány několika aktéry v několika lokalitách. Jednak z veřejných zdrojů (Nová městská třída, zrušení železniční trati) a jednak privátními investicemi (developeři jednotlivých brownfieldů: teplárna, Šmeral, Innogy atd.). Městský management (tzv. urban project) je nutným předpokladem úspěšného provedení revitalizace území a vybudování nové čtvrti pro 25.000 obyvatel.