• Územní studie Červený kopec, Brno

    Územní studie Červený kopec, Brno

    1 /
  • Územní studie Červený kopec, Brno

    Územní studie Červený kopec, Brno

    1 /
  • Územní studie Červený kopec, Brno

    Územní studie Červený kopec, Brno

    1 /
  • Územní studie Červený kopec, Brno

    Územní studie Červený kopec, Brno

    1 /
  • Územní studie Červený kopec, Brno

    Územní studie Červený kopec, Brno

    1 /

Územní studie Červený kopec, Brno
2017 – 2018

team: Barbora Bartoňková, Jan Foltýnek, Jan Kozák, Filip Musálek, Martina Holá, Petr Pelčák, Miroslava Zadražilová
zadavatel: Statutární město Brno

Návrh proměny největšího brněnského brownfieldu bývalé Kohnovy cihelny na novou městskou čtvrť pro 10 000 obyvatel. Lokalita je mimořádně vhodná pro urbanizaci, neboť se nachází uvnitř města, na obvodu jeho širšího jádra, její svažitý terén poskytuje krásné výhledy a sousedí s tradičním rekreačním zázemím města – Pisáreckým údolím.

Studie navrhuje dopravní napojení území, které nepřitěžuje radiálu Vídeňské ulice a naopak přináší okamžitý rozpad dopravní zátěže a krátké napojení na velký městský okruh i dálnici D1. Území je tedy napojeno z jihu, z ulice Kamenice a Jihlavské. Současně přerušení ulice Vinohrady zamezuje průjezdu tranzitní dopravy přes Červený kopec. Jeho území je navrženo urbanizovat dvěma charaktery zástavby – zahradní čtvrtí rodinných domů na svazích pod vrcholem („který zůstává přírodní“) a strukturou městské mřížky s bloky či frontami řad volně stojících domů ve východní, spodní části na terénních terasách vytvořených činností cihelny a navazujících na městskou texturu podél Vídeňské.

Mezi oběma urbánními charaktery je ponechán široký pruh městské přírody, který plní tři důležité funkce: propojuje vegetaci pisáreckých svahů a ústředního hřbitova, tvoří souvislý přírodní horizont území a současně velký park uvnitř nové městské čtvrti, jehož součástí je v požadovaném režimu začleněná národní přírodní památka odkrytých vrstev půdního monolitu. Návrh vytváří srozumitelné obytné prostředí s dobrou orientací, pracuje s tradiční urbanistickou typologií veřejných prostorů a veřejných budov. Centrem nové čtvrti je velké náměstí, které se na terénní terase otevírá působivému výhledu na jádro města i jeho jižní předměstí a příměstskou krajinu. Zástavba území je navržena tak, aby vytvořila tradiční městskou čtvrť, tedy s náměstím s obchody, kostelem či komunitním centrem v jeho ose, školou, sportovišti, domovem důchodců, parky i možností umístění pracovních příležitostí (administrativní budovy apod.). Důležitým aspektem je dobrá dopravní obsluha území hromadnou dopravou, ta je, kromě nové stanice tramvaje u krematoria, zajištěna městskými trolejbusy a autobusy.

Protože je území Červeného kopce rozděleno do vlastnictví několika subjektů, je realizace čtvrti podmíněna spoluprací všech vlastníků, která by měla ku prospěchu všech probíhat pod vedením Brna formou tzv. urban project, což je formát vyvinutý pro obdobné situace v Západní Evropě.