• Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /
  • Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /
  • Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /
  • Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /
  • Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /
  • Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    Urbanistická ideová studie Šmeral – Brno

    1 /

Urbanistická ideová studie Šmeral –  Brno 

2021 – 2022

team: Martina Holá (vedoucí projektu), Petr Pelčák, Eva Wagnerová/krajina, Petr Soldán/doprava, Sylva Králová/ZTI, Jaroslav Bareš, Kamil Čech, Walter Čech/energetika
investor:  Šmeral Brno, a.s.

 

Urbanistický koncept

Studie řeší transformaci areálu Šmeralových závodů na plnohodnotnou urbánní část města Brna. Návrh tedy užívá tradiční urbanistické typologické prvky a situace a řadí je v urbánní textuře. Vzniká tak městská hustota prostorových zážitků i nabídek. Konkrétní charaktery míst však vytváří jednotný celek, podobně jako navlékáním pestrých korálků vznikne působivý náhrdelník. Protože cílem návrhu je vytvoření dobrého místa pro bydlení i práci, čili také dobré komunity, pracuje se základními, jasnými a srozumitelnými prvky a motivy: ulicí, parkem, náměstím, nábřežím, průchodem. Typologická srozumitelnost a urbanistická kompaktnost přináší území snadnou orientaci, bezpečí a ekonomii užívání.

Zástavba území je navržena v blocích. Předností navržené zástavby je její flexibilita. Bloky totiž nejsou tvořeny megastrukturami či jednotlivými obřími budovami, nýbrž jsou děleny na jednotlivé domy. Tak vzniká přirozené městské měřítko čtvrti, ale také možnost v čase dle aktuální potřeby měnit typ jednotlivých budov při zachování jednoty celku. To proto, že touto jednotou je právě diverzifikace, nikoliv homogenita stavebních objemů. Navrženou stavební strukturu lze naplňovat tak, že každý dům bude jiný při dodržení základních regulací. Lze tedy dosáhnout jednotného charakteru lokality přesto, že bude budována v průběhu delšího časového období.

V ploše továrního areálu, dnes částečně brownfieldu, je navržena městská zástavba výšky a hustoty analogické svému okolí a přiměřené své pozici. Uliční síť je navržena tak, že jde zčásti o znovuobnovení v historii existujících a poté zrušených ulic, z části o prodloužení torza historické ulice (Koželužská) a zčásti o ulice nové, jejichž trasování je určeno kombinací několika faktorů: pozemkovým vlastnictvím akciové společnosti Šmeral, průběhem pozemkových hranic s dalšími subjekty, pozicí proluky umožňující zaústění do ulice Špitálka a průběhem ulic dříve zmíněných.     V centru území je navrženo náměstí. Důvodem je vytvoření přirozeného centra nové čtvrti i absence podobného veřejného prostoru ve velkém segmentu města mezi ulicemi Křenovou a Cejlem a také půdorysné směrování ulic popsaných výše, zejména lomy jejich uličních front a jejich průsečíky – právě v takovém průsečíku ulic, resp. na lomu jejich front, je náměstí umístěno.

Svitavské nábřeží je navrženo bez dopravní komunikace jako přírodní liniový prvek – městský park, s významným vybavením pro pobytové aktivity (plata pro odpočinek, herní prvky pro všechny věkové generace a podobně), procházející východním sektorem města a přirozeně krajinně propojující městská území ležící podél řeky Svitavy.

Část vnitrobloků je průchozí jako veřejné prostory. Jejich četnost a rozloha stoupá směrem k řece, podél níž je struktura zástavby perforována a tak se rozevírá, aby bylo dosaženo co největšího propojení městských a pobřežních prostorů a charakter tohoto segmentu urbánní struktury byl zcela otevřený. Městské bloky se v pásu nábřeží „rozpadají“, a tím se otevírají do volné struktury obytných domů meandrujících do krajinné plochy nábřeží.