Bytové domy Horní, Brno
2018 – 2023

Dvojice bytových domů je umístěná na křižovatce v proluce západní fronty ulice Horní, jejíž dlouhý úsek mezi řadovými bytovkami ze 60. let na severu a přibližně o dekádu mladším areálem policejní školy na jihu chybí. Ulice zde směrem k policejnímu areálu stoupá a svažitý terén je rovněž západním směrem od hrany vozovky k vrcholu Červeného kopce. V této urbanisticky nestabilizované a morfologií území ne zcela jednoduché situaci je chybějící uliční fronta v torzálním úseku, který má návrh k dispozici, navržena jako „otevřená“, tvořená dvojicí bodových domů vzájemně posunutých výškově i půdorysně. Vyrůstají ze společné základny – soklu podzemní garáže se střešní terasou nádvorní zahrady – a vzájemným posunem v uliční frontě reflektují a interpretují konfiguraci území vč. křižovatky a současně vytváří vstupní předprostory – osobitou formu čestných dvorů. Z těch je vstup k domovním dveřím veden kolonádou otevřenou do zahradního patia. Vzájemný posun objektů však neurčuje pouze urbanistickou figuru návrhu, nýbrž i ustrojení a charakter obou domů. Podlažní skladba každého z nich je uvnitř jeho objemu posunuta o půl podlaží. Tento výškový posun jedné části domu vůči druhé, tedy té při čelní vůči té při zadní fasádě, přináší při ekonomické kompaktnosti stavby maximální soukromí jejím obyvatelům, neboť přestože v půdoryse domu jsou na podlaží 4 byty, z každé podesty a mezipodesty jsou přístupny pouze 2. Ty vrchní využívají tento vzájemný posun částí podlaží, protože jsou navrženy jako mezonetové s vyšší obývací, tedy denní částí bytů. Také dispoziční struktura bytů je specifická, neboť je složena výhradně ze čtvercových, dvojkřídlými otvory propojených místností. Tímto řešením (osvěžujícím vzpomínku na dávný text Josefa Franka Dům jako cesta a místo) jsou jednak eliminovány chodby, neboť všechny prostory v bytech jsou místnostmi. Současně je tak založena velká volnost způsobu obývání bytů, protože vzájemně propojitelným místnostem mohou obyvatelé dle vlastního gusta dávat různé náplně a funkce. Obytné pokoje přitom hledí skrze rozměrné obytné balkony/terasy zcela prosklenými průčelími – uličním i zahradním – do krajiny. Obraz města a rovin Jižní Moravy na východě a vegetace svahů Červeného kopce na západě je rámován pouze ortogonálami stěn a stropů. Tak jsou vnější svět a vnitřní obytný prostor vizuálně totálně propojeny. Naopak intimní místnosti, především ložnice a koupelny, jsou obráceny do stran a jejich soukromí dále zvyšuje možnost francouzská okna na fasádě uzavřít okenicemi. Vzhledem ke své atraktivní poloze blízko centra města i příměstské přírody Pisárek a rovněž dálničního napojení mají byty spíše větší plochu a vyšší standard. Tomu odpovídá rovněž společná obytná zahrada a také materialita fasád (lícové cihly, dřevěné a kovové rámy oken, textilní stínící rolety a markýzy), jejiž přírodní, zemitá barevnost odkazujíce k bývalé největší brněnské Kohnově cihelně, která po celé století formovala charakter Červeného Kopce. Dvojice obytných domů je také prvním krokem revitalizace jejího brownfieldu (mimochodem plošně největšího v Brně) a současně prvním článkem budoucí „volné“ uliční fronty, vhodné ve specifickém území svažité Horní ulice. Výškou přitom domy navazují na nejbližší pětipodlažní domovní blok, který rovinnou část ulice před více než 50 lety vytvořil.