Mlýn Hrušky

Hrušky, Břeclav
2018 – 2024

Stavbu strojního mlýna z konce 30. let tvořil plášť stavby skládající se z cihelné neomítané fasády a střechy – dřevěného krovu naposledy krytého vlnitým plechem. Tento plášť uvnitř obsahoval mlýnici – prázdný prostor od podlahy po střechu, čili skrze tři běžná podlaží, do nichž je formálně dělena fasáda. V něm byla tesařskou konstrukcí vystavěna technologická linka s mlecími válci poháněná elektromotory. Nový mlýn však fungoval jenom pár let, neboť byl v roce 1948 mlynářské rodině komunisty ukraden a předělán na výrobnu krmiva pro hospodářská zvířata JZD. Nakonec byla i tato činnost ukončena a budova bez údržby a provozu chátrala, takže po zhroucení komunistického režimu byla potomkům původních majitelů navrácena jako ruina. Jejich vnuk započal ve druhé dekádě nového století s revitalizací areálu mlýna. Nejdříve z rozestavěného domu mlynářské rodiny, jehož dokončení ve 40. letech znemožnil komunistický puč, vybudoval pension. A nyní přišla řada i na vlastní mlýn.  Byl proměněn v bistro, vinotéku, kavárnu, snídárnu sousedního pensionu, sál pro symposia, kulturní akce, školení i vinné přehlídky a košty, restauraci s možností přípravy haute cuisine, místo setkávání místních i návštěvníků moravského Podluží. Zkrátka ve stavbu s prostorem umožňujícím a nabízejícím situace a zážitky, které okolí chybí.  Její cihelná fasáda byla restaurována a zakryta novou střechou. Původní prostorové kontinuum vnitřku stavby upomíná její nynější hlavní prostor výšky dvou podlaží. Veranda hledí do zahrady a je spolu s kuchyní a toaletami umístěna v nízké dvorní přístavbě se střešní pobytovou terasou.  V posledním podlaží, od spodní části oddělen novým dřevěným trámovým stropem se nachází prostorný pronajímatelný loft. Venkovní posezení kryté pergolou nabízejí „zahrádky“ na obou stranách domu – jedna orientovaná do osluněné hlavní ulice vsi, druhá do klidu a stínu zahrady. Materialita a forma rekonstruované stavby i jejích nových prvků je konkrétní, tradiční, a přesto či proto osobitá.