Obytný soubor BRIXX, Brno

2018 – 2027

Sama městská správa nazvala strategický projekt zástavby okrajového území při historické silnici směřující ku Praze (ulice Jihlavská) Západní brána (zároveň jde o jedno z mála míst na území Brna určených k umístění výškových staveb). Má-li tedy návrh formovat motiv brány města, je logické, že musí v desurbanizovaném předměstí založit městskou atmosféru. Jeho velikost je dostatečná, aby umožnila vybudování svébytné urbánní lokality, ostrova kvalitního městského prostředí, který bude generátorem urbanizace Jihlavské jako městské ulice, tedy startérem vytvoření její dosud neexistující jižní fronty.

Návrh proto užívá tradiční urbanistické typologické prvky a situace, které umisťuje do území ve struktuře dané jeho tvarem a vlastnostmi. Rozvrh zástavby je určen územním plánem, který ji rozděluje do dvou částí pruhem komunikace protažené ve východo-západním směru jejím středem. Na západní hranici řešené plochy je situována ulice oddělující (či spojující) dvě rozdílné části developmentu širší rozvojové lokality. (Na jejíž řešení městská správa sice pořídila zastavovací studii, která však nebyla některými developery přijata, a tak se nepodařilo prosadit její celistvé urbanistické řešení.) Takto vymezené území je velmi nepravidelného tvaru pravoúhlého trojúhelníka s esovitou přeponou, stojícího na svém jižním vrcholu.

Ze severu je urbanizováno dvěma bloky podél Jihlavské ulice, z jihu blokem ve špici zmíněného trojúhelníku. V jeho obou ostrých vrcholech na křižovatkách ulic Jihlavská x Osová a Osová x U Penzionu jsou v logice urbanismu i morfologie území umístěny bodové stavby v hybridních blocích. Severovýchodní dvojice výškových domů spolu se stejně vysokým lůžkovým objektem protější fakultní nemocnice vytváří motiv městské brány. Zároveň je čelem celého obytného souboru při příjezdu z centra. Přitom pozice navzájem kolmých věží vymezuje městskou piazzettu na křižovatce ulice Jihlavské s ústřední komunikací bohunického sídliště – Osovou, takže současně formuje výrazný motiv vjezdu do jeho území.

Dělení bloků do jednotlivých domů s rozdílnými fasádami se propisuje v jejich uličních frontách. Zástavba tak má obvyklé městské měřítko dané rytmem domovních průčelí a každý dům má svoji jasnou adresu.

Vegetace a úpravy venkovních prostorů jsou pro návrh území a jeho obytnou kvalitu důležité stejně, jako jeho stavby. Obytnost zvyšují také zelené střechy všech objektů. Provozní úspornost i udržitelnost zajišťuje způsob hospodaření s dešťovými vodami vycházející ze zásad zelenomodré infrastruktury.