Revitalizace brownfieldu brněnských plynáren, Brno
2022
team: | Jan Foltýnek, Martina Holá (vedoucí projektu), Jiří Španiller, Petr Pelčák, Petr Soldán/doprava, Eva Wagnerová/krajina, Mirka Zadražilová |
investor: | PSN s.r.o. |
Otevření území a jeho dopravní napojení
Páteřní dopravní ulice s tramvajovými či trolejbusovými linkami prochází napříč územím od jihu k severu a zapojuje ho do dopravní struktury města. Jedná se o prodloužení Masné ulice trasováním kolmým na železnici a budoucí centrální park v její linii, které umožní optimální průchod drážním tělesem i budoucím parkem i prodloužení do prostoru náměstí před průčelím teplárny a dále do Špitálky směrem k Cejlu. Tato páteřní komunikace nepropojuje pouze významné městské radiály Křenová a Cejl, nýbrž zároveň také prostor nového hlavního nádraží s významnou křižovatkou velkého městského okruhu na Tomkově náměstí via Dukelská nebo Zábrdovická. Dále se dnes uzavřený areál plynáren po celém obvodě napojuje na okolí systémem navržených ulic, které navazují na ty existující v pokračování jejích tras. Historická okolní městská osnova je východiskem trasování ulic navržené zástavby, která se tak stává přirozeným a prostupným územím města, jeho výborně dostupnou novou čtvrtí.
Tři charaktery území
Urbanizace území je určena jeho třemi významnými fenomény, které nové čtvrti dávají specifický charakter. Forma blokové struktury je jimi tematizována a proměňována do 3 specifických podob, z nichž každá má vlastní jedinečnou atmosféru a kvalitu. Těmito městotvornými fenomény jsou řeka Svitava, železnice – tedy budoucí železniční park – a centrální území se dvěma náměstími. Struktura městských bloků je tak modifikována na meandr podél řeky, hranu parku (promenádu či parkové „nábřeží“) podél zeleného pásu dnešního železničního náspu a městské bloky – ulice s náměstími ve vnitřní ploše areálu. Celá čtvrt má přitom svoji jasnou podobu, tvář formovanou veřejnými prostory, které lokalizují celé území v kontextu města, se kterým ho zároveň i propojují. Těmito výraznými, živými a obytnou kvalitu čtvrti určujícími veřejnými prostory celoměstského významu jsou na severu a západě okružní park podél továrního náhonu s revitalizovanými industriálními objekty, z východu říční park Svitavy a z jihu celoměstský centrální „železniční“ park na místě zrušeného drážního náspu.
Centrum nové čtvrti
Aby se urbanizovaná plocha průmyslových areálů stala městskou čtvrtí, musí mít své srdce, svůj střed, hlavní veřejný prostor a tedy náměstí. To je situováno do těžiště území a současně do místa, které již formou zástavby zárodkem veřejného prostoru je – tedy před průčelí bývalé správní budovy městské elektrárny a plynárny. Toto městské, kamenné náměstí zvýrazněné ve vedutě města vyšší budovou – lokální dominantou v jeho čele, je doplněno parkovým „zeleným“ náměstím. Čtvrt tak má 2 blízká i když charakterem a náladou zcela rozdílná náměstí ve svém středu – živé městské a klidné zahradní. Obě obytná, obě vytvářející dobré adresy a centrum čtvrti, dávající území srozumitelnost a snadnou orientaci.
Výrazná krajina: železniční park, tovární náhon a řeka
Výrazná, robustní forma městské krajiny dává čtvrti jedinečný charakter a současně atraktivitu i lokalizaci v celku města. Má trojí podobu, a to vždy lineární: řeku a její nábřeží, čili říční park, tovární náhon z 19. století s historickými industriálními objekty, tedy průmyslový vodní park a centrální železniční park v místě drážního náspu. Nová městská čtvrt těmito krajinnými prostory získává svoji jasnou podobu, neboť ji lokalizují v kontextu města, se kterým ho zároveň propojují. Svitavské nábřeží je navrženo bez dopravní komunikace, avšak s komfortní cyklostezkou, jako přírodní liniový prvek – městský park propojující městská území ležící podél řeky.