Revitalizace brownfieldu Mosilana, Brno

2022

ve spolupráci s Atelier RAW s.r.o.

Aby byla přijata všemi zainteresovanými a současně odolná vůči nepřívětivosti okolí i dlouhému času své přípravy a realizace, musí být urbanistická koncepce revitalizace území přinášející 80 tis. m2 obytných ploch atraktivní a zároveň velmi jednoduchá, robustní a přitom adaptabilní. Vychází z jasných a konkrétních premis:

1. Obytnost prostředí. Řešené území přímo nesousedí s obytnými čtvrtěmi Brna. Je malé a nachází se v obrovské ploše rozpadajících se průmyslových areálů, jejíž urbanizace s nejasnými výsledky bude trvat velmi dlouho. Má rozlohu pouhých 3 městských bloků, navíc rozdělených širokou komunikací Nové městské třídy. Po obvodu je vymezené železnicí a městskou výpadovkou s tramvají, uvnitř naříznuté korytem bývalého továrního náhonu. Takže je to území okousávané zevně a vykousávané zevnitř. Aby se v něm dalo dobře bydlet, nemůže čerpat ze svého neutěšeného okolí, ale musí se ve vytvoření obytnosti prostředí spoléhat pouze samo na sebe. Je příliš malé na fragmentaci motivů a způsobů zástavby. Jeho jednotlivé části, tedy bloky s obytnými dvory, musí vytvořit jednotně rostlé tělo, které svojí pevností a celistvostí odolá všem negativním a agresivním jevům okolí. Jedinou jeho šancí je navázat na spolehlivou a osvědčenou urbánní texturu městské blokové zástavby a vytvořit kompaktní celek jednoho charakteru, tedy lokalitu, město.
2. Zapojení historie. Každé revitalizované městské území profituje ze zachování paměti místa, tedy historické mnohovrstevnatosti jeho zástavby. K rekonverzi na městskou obytnou funkci jsou využity všechny industriální objekty, které to svým ustrojením, zejm. prostorovým a konstrukčním řešením umožňují, jsou ve stavebně a ekonomicky revitalizovatelném stavu a v neposlední řadě v pozici slučitelné s urbánní, kompaktní podobou redevelopmentu brownfieldu. Jedná se zejm. o kompletní zachování západní fronty ulice Špitálka a části továrního bloku ulice Vlhká. Ale také o ucelené zachování podoby továrního dvora (a jeho stavebního vymezení) podniku Davida Hechta. Záměrem rovněž je zachování části každé z původních tří továren, a to rovněž vzhledem k jejich přítomnosti a imanenci ve veřejném prostoru. Významným cílem návrhu je také využít, potvrdit a akcentovat význam situace (spirituální i urbánní) kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie a k němu přiléhající školy i fary.
3. Zapojení Svitavského náhonu. Pro podobu území továrních areálů důležitým prvkem je Svitavský náhon. Ten však s vybudováním Nové městské třídy zmizí, neboť bude v okolí Křenové ulice v délce přibližně půl kilometru zatrubněn. Zbylých asi 140 m bude „privatizováno“ urbanizací brownfieldu Mosilany. Náš návrh zmizení vodoteče z městského prostředí odmítá. Proto ho jednak vede odkrytý v celém jeho toku a zároveň ho ponechává po celé délce průtoku ve veřejném prostoru, a zároveň s jeho pomocí vytváří urbánně jedinečný charakter Nové městské třídy. Minulost tak předává vitalitu budoucnosti.
4. Zapojení Nové městské třídy. Dopravními inženýry navržená podoba této nové ulice je spíše čtyřpruhovou dálnicí a tím neguje její význam jako zásadního městotvorného prvku území. V našem návrhu má podobu městské ulice, tedy veřejného prostoru vymezeného souvislými domovními frontami. Význam ulice pro vytvoření atraktivního prostředí města i jeho čtvrti se odráží v její osobité formě jako jediné brněnské ulice s lineárním vodním prvkem, korytem Svitavského náhonu. Ten proměňuje její dopravní podobu v jedinečný městský bulvár s naprosto specifickou kvalitou a atmosférou.
5. Zapojení okolí. Pro vytvoření souvislé urbánní textury města zakládající obytnost lokality má zásadní význam její propojení s okolím. Propojujeme v minulosti založené fragmenty zástavby v celek městské čtvrti. Nové a staré je sjednoceno měřítkem a velikostí zástavby. Existující ulice Skořepka nalézá své pohledové i prostorové ukončení v transeptu kostela. Východě sousedící území Šmeralu skrze městskou bránu v Bauerově budově ve Špitálce příčnou ulicí ústící do Nové městské třídy přibližuje čtvrt hradebnímu okruhu, a tedy nadohled blízkému centru města. Dnes jakoby nahodilá poloha kostela v Křenové ulici konečně získává adekvátní urbanistickou artikulaci i významem odpovídající pozici vytvořením důstojného rámce i městsky artikulovaným propojením se sousední farou a novou čtvrtí. Specifickou kvalitu provázání a propojení sousedících městských segmentů vytváří tovární náhon, který návrh vysvobozuje z potupného údělu zatrubnění a povyšuje do role fenoménu jedinečně utvářejícího veřejný prostor.
6. Zapojení přírody – krajinné prvky. Množství rozlehlých a celoměstsky významných krajinných prvků a parků se nachází v bezprostředním okolí, a proto nevzniká potřeba zakládat park v malém revitalizovaném území. Jedině potřebné je existující parky s ním i se sebou navzájem prostorově a urbánně propojit. Hradební parkový okruh Koliště na západě a opačným směrem položenou říční krajinu Svitavy návrh spojuje lineárním železničním parkem na severní hraně revitalizovaného území do snadné dosažitelnosti pár minutami pěší chůze. Totéž platí o parku, který je jižním směrem součástí nyní dokončovaného administrativního areálu Nová Vlněna. Revitalizovaný brownfield Mosilany je s těmito přírodními prvky atraktivně urbánně propojen stužkou toku bývalého Svitavského náhonu doprovázeného několikařadou alejí v Nové městské třídě.