• Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    1 /
  • Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    1 /
  • Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    1 /
  • Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    1 /
  • Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

    1 /

Studentské koleje Gaudeamus, Brno – Komín

2019 – 202?

team: Jana Galíková (vedoucí projektu), Petr Pelčák, Petr Uhrín, Joanna Wodnicka
investor:  soukromý
vizualizace: Klosbrunecký s.r.o.
stav: vydané územní rozhodnutí

 

Gaudeamus

Projekt studentské koleje je dostavbou areálu Střední školy informatiky, pojišťovnictví a finančnictví, který byl v 80. letech postaven naprosto bez ohledu k charakteru místa napříč Svrateckým údolím a jehož akontextuální stavební strukturu se návrh snaží vevázat do urbanismu místa. Vychází přitom z geometrie areálu, kterému vytváří jihozápadní nároží na křižovatce ulic Kníničská a Čichnova. Křídla nároží jsou frontami obou ulic v již dříve stavebně založené stopě: v Čichnově objektem kuchyně a protější trolejbusovou vozovnou, v Kníničské frontou administrativních budov podél tramvajového kolejiště. Návrh tedy svojí jasnou a srozumitelnou typologickou formou nároží vytváří urbanisticky pochopitelné místo na místě dnešního ne-místa a dále doplétá tradiční urbanistickou texturu v ploše, kde jakýkoli urbanismus absentuje a kde je proto pouze prostorový chaos. Současně vytváří v mechanicky a tedy bez ohledu k charakteru místa zbudovaném areálu klidné zahradní nádvoří, které hlukově cloní od dopravních komunikací. Dostavba tedy navazuje na stávající objekty střední školy, a to půdorysně i výškově, na křižovatce potom vytváří nárožní dominantu, která však nepřevyšuje vyšší objekty existujícího areálu (ty mají devět podlaží, nároží osm) a vytváří pendant protější oválné čelní „věže“ trolejbusové vozovny.

Dostavba je navržena tak, aby vytvořila se stávajícím areálem urbánní celek a aby urbanisticky i prostorově „fungovala“ ve stávající situaci stejně jako v případě, že dojde k úpravě dopravního řešení křížení Kníničské a Čichnovy ulice zbudováním rampové křižovatky a jím vynucenému posunu tramvajové trati severním směrem. V předpolí nového nároží je proto navržen park opět jako typologicky srozumitelný urbánní prvek v místě frekventované přestupní zastávky MHD. V případě posunu kolejiště by park byl redukován na stromořadí podél jižní fasády objektu. Její stavební čára vychází z prověřovací studie MÚK Veslařská – Kníničská (PK Ossendorf, 11/2015) a ponechává jí navrženou prostorovou rezervu pro případný přesun trati. Protože ten je zvažován již 35 let, tedy po dobu dvakrát delší než trvání první Československé republiky, a dle investičních možností a priorit města ještě bezesporu po dobu několika generací realizován nebude, je dnes zbudování parku v místě „věčné“ územní rezervy přeložení tratě dodatečně dlouhodobým zvelebením místa.

Dostavba je tedy navržena pro situaci současnou i pro tu po případné úpravě mostu v Čichnově ulici dostavbou ramp.

Dalším kritériem, které určovalo tvar a pozici dostavby byla potřeba zachování normového osvětlení učeben v přízemí jižního křídla střední školy. Objem všech částí přístavby byl proto modelován tak, aby osvětlení učeben vyhovovalo ČSN 73 0580-1 – Část 1: Základní požadavky, což se nejvýrazněji projevilo ustoupením dvorní fasády západního křídla přístavby ve dvou vrchních podlažích o celý jeden dispoziční trakt.

Důležitým aspektem návrhu byla rovněž potřeba zachování stávající požární zásahové trasy podél jižní strany areálu do jeho dvorní části. Za tím účelem je podél jižní fasády umístěn pojízdný chodník dostatečné dimenze odpovídající současnému propojení areálových komunikací.

Ze současné areálové komunikace v Čichnově ulici je příjezd k objektu a vjezd do jeho podzemní garáže. Vstup je z nároží Čichnova – Kníničská, v sousedství tramvajové zastávky. V parteru orientovaném jižním směrem ke Kníničské ulici je umístěna rovněž kavárna či bistro, které vytváří zázemí přestupnímu uzlu MHD.

Novostavba studentského ubytování je tedy tvořena dvěma křídly půdorysné formy L, které navazují na jižní a západní objekty areálu bývalého učiliště a vytváří jeho nároží, blokové ukončení směrem k oběma vymezujícím ulicím, na jejichž křížení je umístěna nárožní dominanta – zvýšená nárožní hmota jako pendant protějšího čela vozovny i vyšších objektů bývalého učiliště. Vstup do objektu je z nároží, zatímco z opačné, východní strany, v místě současného vstupu do administrativního křídla, je navržen vchod do administrativní budovy nový, formálně artikulovaný jako součást přístavby. Mezi administrativním křídlem učiliště a novými křídly studentských kolejí vzniká obytné zahradní nádvoří.

Vegetační jsou rovněž všechny střechy, z nichž dvě jsou zahradní – pobytové. A sice nižší střecha jižního křídla a nižší, vnitřní, do dvora otevřená střecha křídla západního.

Provozní rozvrh domu je jednoduchý: všechna patra slouží výhradně ubytování studentů. Jednolůžkové pokoje jsou umístěny po obou stranách centrální chodby (vyjma z vrchních podlaží západního křídla, které je dispozičním dvoutraktem) v koncových polohách křídel jsou v atypických polohách situovány pokoje dvojlůžkové. Přízemí jižního křídla je věnováno společným provozům – studentské samoobslužné kuchyni s jídelnou, studovnám, hernám, bistru-kavárně a fitness. Přízemí západního křídla je zvednuto o půl patra nad úroveň terénu a je obytné. Na nároží je dvojpodlažní vstupní hala s galerií a na ní navazující hlavní vertikální komunikační jádro tvořené schodištěm a dvojicí výtahů. Další dvě schodiště jsou umístěna v západním křídle, jedno schodiště a jeden výtah (evakuační) v křídle jižním. Toto vertikální jádro, sloužící současně k nastěhování a zásobování objektu, ústí rovněž na pobytovou střechu a je řešeno jako zdvojené, spolu s vertikálním jádrem navazujícího administrativního objektu v existujícím jižním křídle bývalého učiliště. Na ně navazuje na východní fasádě pod arkýřem umístěný nový vchod do této funkčně odlišné, existující části areálu. Dnešní v samostatné věži umístěné schodiště tedy bude odstraněno a nahrazeno novým vertikálním jádrem integrovaným do novostavby a přímo osvětleným rozměrným světlíkem.

Architektura domu je zdrženlivá, v návaznosti na stávající areál jsou omítané fasády horizontálně členěné, a to kromě proporcí oken rovněž podokenními římsami, které jsou keramické stejně jako ostění oken. Ta jsou sdružována do dvojic oddělených meziokenním kanelovaným prefabrikovaným pilířkem. Keramický a tedy cihelný je i sokl stavby. Ten je dvoupodlažní směrem k čtyřpruhové Kníničské radiále a nízký směrem k předměstské Čichnově ulici. Dvoupodlažní je rovněž vstupní loggie či nika na nároží.

Výraz domu je zdrženlivý a také materiálem fasád (omítka a cihla) vytváří předměstskou atmosféru odpovídající svému místu. Totiž místu, které dnes neexistuje a které si návrh klade za cíl vytvořit. Potenciál k tomu lokalita má. Nachází se v klidné čtvrti Komín v sousedství sportovních areálů i tradičního brněnského rekreačního zázemí – Svrateckého údolí. A současně přímo na přestupním uzlu MHD zajišťujícím rychlou dostupnost nejenom centra města a hlavního nádraží, ale také brněnské přehrady a zejména obou hlavních vysokoškolských kampusů – VUT na Palackého vrchu (které je i pěšky vzdálen 20 minut chůze) a Masarykovy univerzity v Bohunicích.