• Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /
  • Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice

    1 /

Administrativní budova ČSOB PHQ, Pardubice
2018

ve spolupráci s Thomas Müller Ivan Reimann Architekten

team: Maren Brakebusch, Ulrike Elbers, Francesca Galeazzi, Jan Kozák, Bess Laaring, Tereza Melková, Thomas Müller, Petr Pelčák, Francesco Pizzutilo, Ivan Reimann, Petr Soldán, Richard Sukač, Aleš Tuček, David Vahala, Günther Vogt
investor:  ČSOB
vizualizace:  Ateliér Brunecký

Budova PHQ svým tvarem i urbanistickým umístěním vytváří vlastní venkovní prostory, kterým určuje kvalitu a tyto prostory zpětně přináší kvalitu budově PHQ. Tak stavba není vydána všanc prostředí s nízkou městotvornou hodnotou a s nedostatkem urbánního charakteru, nýbrž sama charakter a srozumitelnost okolí určuje. Používá motiv antického sochařství – dvojhermy, má dvě tváře. Čelní hledí do Palackého třídy, ve které svou formou vytváří vlastní městský prostor – vstupní piazzettu. Tím je stavba přirozeně zapojena do uliční fronty a urbánní textury města, avšak současně není vystavena urbanistickému chaosu Palackého třídy. Obrácené průčelí hledí do klidného parku. Ten tvoří těžiště zastavovaného území a dává mu srozumitelnost, charakter, kvalitu. Hrany parku jsou vymezeny uliční sítí určenou existujícími torzy ulic či městských bloků. Navržená urbánní textura tedy přirozeně navazuje na tu stávající, nové je provázáno s historií.

Strategií návrhu budovy PHQ umístěné v rozpadlém a „beztvarém“ periferním prostředí města tedy je situace, kdy si stavba vytváří svůj městský prostor, svůj mikrosvět. Ten je na jedné straně prostorem urbánním, na druhé straně prostorem stavby, určeným a vztahujícím se k ní.  Tutéž strategii používá i návrh obytného souboru. Bytové domy tedy pracují se svým prostředím analogicky. Forma jejich zástavby přirozeně vychází z urbánní textury okolí, navazuje na ni a dotváří ji, avšak současně rozvrhem do několika skupin vymezujících vždy zahradní nádvoří vytváří každé z nich vlastní kvalitní obytné prostředí. Takto navržená prostorová struktura obytného celku navazuje jak na existující komunikace, tak na plánovanou lávku přes Labe.

Pro vznik dobrého sousedství s panelovým sídlištěm Závodu míru, jehož všechny venkovní plochy a prostory mezi bytovými domy jsou výhradně veřejné, jsou veřejné rovněž všechny venkovní prostory nového obytného souboru. Ovšem jeho urbanistická forma vytváří zahradní nádvoří vymezené vždy dvojicí zalomených domovních front, jejichž polouzavřený prostor včetně způsobu zahradních úprav a členění ploch jasně sděluje, že jde o prostor s vysokou mírou „sousedské kontroly“ a tedy bezpečnosti a obytnosti, o pobytový prostor „poloveřejný“, sloužící zejména obyvatelům bloku. Oproti tomu veřejná pěší cesta propojující plánovanou lávku s Palackého třídou prochází obytným souborem v úrovni terénu přes centrální veřejnou piazzettu.

Návrh tedy pracuje s veřejnými prostory a určuje jejich charakter a kvalitu a na tom závislou obytnost prostředí. Vytváří v dezurbanizovaném a segmentárním prostředí město a to způsobem „nenásilným“, přiměřeně k potenciálu území a jeho pozici v urbánní textuře Pardubic.