Chemický institut TU Chemnitz

Saská Kamenice, Německo

2023, užší soutěž

ve spolupráci s Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, Berlin

Urbanisticky exponovaný skulpturální korpus stavby je navržen tak, že organizuje dnešní otevřený, fragmentárně působící městský prostor a artikuluje důležité urbánní souvislosti. Ve všech směrech dokončuje dnes pouze v zárodku existující situaci: od jihu vyznačuje začátek kampusu, na východě vytváří uliční prostor Reichenthaler Straße, na severu dává prostorovou formu náměstí kampusu, které dnes existuje jenom jako plocha, a na západě vůči frekventovaným veřejným prostorům ukrývá zásobovací příjezd a dvůr.

Novostavba se k náměstí orientuje dlouhou arkádou zdůrazňující vstup s navazujícím foyerem, a tak propojuje veřejné prostory kampusu a budovy. Také její vnitřní uspořádání reaguje na okolí. Výhledy lokalizují interiéry do městského prostoru a usnadňují orientaci v budově.

Funkční celky jsou kompaktně rozmístěny do tří podlaží a suterénu. Hojně navštěvované prostory pro pořádání akcí, přednášky a laboratorní výuku jsou v přízemí, místnosti ústavů a uzavřené laboratoře jsou ve dvou horních patrech. Zařízení TZB (včetně FV panelů) jsou umístěny na střeše za vysokou atikou. Zásobování, sklady, dílny a přístroje citlivé na vibrace jsou v suterénu. Ten využívá morfologii okolí a je na západní straně na úrovni terénu.  Odtud probíhá dopravní obsluha budovy přes velký, pohledově stíněný manipulační dvůr.

Vnitřní organizace s jasným zónováním, modulární strukturou a krátkými vzdálenostmi mezi ústavy a laboratořemi umožňuje flexibilní rozdělení jednotlivých funkčních či prostorových úseků. Kanceláře a laboratoře jsou umístěny ve vlastních dobře osvětlených traktech vzájemně oddělených vnitřním atriem. Celky jednotlivých ústavů jsou orientovány do náměstí kampusu, laboratorní trakt je na straně od kampusu odvrácené. Oba podélné trakty jsou propojeny třemi společnými patrovými foyery s otevřenými schodišti (na obou bocích a uprostřed budovy). Foyery nabízí výhledy a prostorové vazby do centrálního, zeleného atria a do okolních městských prostor a umožňují snadnou orientaci v budově.

Kancelářské prostory ústavů jsou umístěny přímo nad vstupním prostorem se seminárními místnostmi, přednáškovým sálem a velkým vstupním foyerem sloužícím jako společenský prostor pro konference. Pracoviště všech ústavů jsou tak nejkratším možným způsobem propojena s laboratořemi i přednáškovými místnostmi.

Půdorysně zalamovaný obvod stavby „obíhají“ fasády s pravidelně rytmizovanými pásy oken. Takto členěná kompaktní plocha fasád posiluje skulpturální formu samostatně stojící budovy, zdůrazňuje její tělesnost a její všestrannou orientaci. Pevné fasádní plochy jsou kryty keramickými deskami. Vzhled keramických prvků, a tedy fasád se mění v závislosti na pohledu a dopadu světla díky profilaci jejich glazovaného povrchu. Budova tak má jasnou formu, která zároveň stále mění svůj vzhled.