Pall Mall Penthouse, Londýn, Velká Británie
2011 – 2016

Když jsme v centru Londýna poprvé vešli do penthousu bankovní budovy od Edwina Lutyense z roku 1929, vstoupili jsme na místo zkázy. Původní Lutyensům obytný interiér byl vybourán a přestože budova patřící královně je památkově chráněná, neexistují žádné údaje o projektu a stavbě, která tuto zkázu přivodila. Zřejmě k ní došlo až v 90. letech, kdy tehdy nový nájemce do totálně vybouraného vnitřku střešního pavilonu vestavěl nové „moderní“ podlaží.

Jako jsme v archivech nenašli žádné údaje o přestavbě, nebyly v nich ani plány původní Lutyensovy stavby. Rekonstrukce zničených prostorů tedy nebyla možná. Proto jsme se rozhodli vytvořit obytný celek, jenž by měl londýnský charakter a estetiku, která by byla na jedné straně – a na první pohled – stejně nečasová, jako Lutyensova stavba, avšak na druhé straně – a na druhý pohled – soudobá.

Při neexistenci původních plánů jsme měli k dispozici jen tři fotografie originálního interiéru. Bylo pro nás proto velmi těžké najít řád a geometrii prostoru. Pozice ocelových sloupů byla nepravidelná a neodpovídala řádu fasády ani základní geometrii půdorysu, což platilo i pro pár existujících dělících stěn, stropní světlíky atd. Přitom plocha penthousu byla malá, kritická byla zejména malá hloubka hlavní místnosti podél fasády, kterou měl Lutyens zastropenu „kašírovanou“ válcovou klenbou.

Důležitým krokem pro uspořádání dispozice a prostorů bylo umístění schodiště do jeho analýzou fotografií nalezené původní polohy. Nepravidelné pozice ocelových sloupů nesoucích střechu a vrchní podlaží jsme korigovali návrhem vertikálních „tektonických“ prvků vymezujících a traktujících prostor – mramorem obložených pilířů a tělesa krbu. Ten je rovněž umístěn na svém původním místě a zaústěn do dříve zaslepeného komínu. Vlastní krbový portál jsme po dlouhém hledání pořídili v místních starožitnostech. Dvě velkoformátová francouzská historická zrcadla zavěšená nyní v „salonu“ stála v době našeho příchodu do penthousu opřená o zeď, protože byla tak velká, že je nešlo vynést.

Novou vestavbu interiéru jsme vytvořili s povrchy z eukalyptového dřeva, textilních tapet a vybavili tradičním anglosaským nábytkem, který – kromě historického jídelního stolu se židlemi – je ze standartní současné produkce.